024 ankara 22. 3. 2007

Dnes ve 4:45, když jsem po práci zalehl, ozval se velmi nahlas minaret, který máme pod okny. Překvapilo mě to, měl jsem za to, že jsem si už zvyknul.

Na hodině cizozemštiny jsme byli opět sami. Čtyřhodinovka už byla i na mě moc, ale snažil jsem se soustředěně s Terezou naslouchat. Je to chlapík, který ovládá osmanský, turecký a německý jazyk. Ovšem o angličtině moc neví, zná jen některá slovesa a slovíčka. Bývá to občas těžký.

Cestou na autobus se v centru campusu konalo Capoeirové vystoupeni. Tanec spíše podobající se bojovému umění byl doprovázen živou muzikou. Udělalo to na mě dojem. Hlavně množství studentů, kterým asi odpadly nějaké hodiny, doprovázeli potleskem bojovníky v rytmu brazilských nástrojů.

Počasí se začíná kazit. Je tu něco přes deset stupňů a stále to vypadá na déšť.