054 ankara 21. 4. 2007

Rudík jel dnes definitivně domů. Podařilo se mu zaspat, ale přistavené vozidlo profesora na něj naneštěstí počkalo. Přišel jsem tudíž o spolubydlícího. Snad mi sem nikoho do konce pobytu nešoupnou.

Víte kolik je potřeba Turků na pokácení jednoho stromu v kolejní zahradě? Dvanáct a vlastně třináctého jsem zahlídl jak nese z města palivo do motorové pily. Mají to všechno krásně organizovaný.

Odpoledne jsme navštívili koncert v konkurenční universitě. Nikdo nebyl zraněn a k žádným potyčkám mezi studenty nedošlo. Zvláštnost je, že jsem neviděl žádného securiťáka. Poté přišel i náš rival a krajan ze soupeřící university. Taktéž k žádným nepokojům nedošlo.

Koncert byl organizačně nezvládnutý, mezi každou kapelou se hodinu ozývalo ladění a nepříjemný skřekot. Co se samotné performance týkalo byla to zajímavá zkušenost.

Na chystaný pondělní svátek dětí se připravuje celé Turecko na všech místech. Božský Atatürk je vidět všude.