074 ankara 11. 5. 2007

Jak již jsem říkal, koncerty tu jsou několikadenní a často se překrývají. Navštívili jsme naši domovskou základnu v Beytepe. V novém amfiteátru se shromáždilo více jak 10 000 lidí. Každý koncert měl cosi magického v sobě. Nešlo ani tak o muziku ale o to co jsme poznali a jak na nás působilo okolí plné lidí. Atmosféra byla v Beytepe určitě lepší.

To pivo co všichni studenti říkali, že je povolené a že to nic není, tak to byl nakonec docela problém. Alkohol zabavovali obchodníkům policisté a pečlivě to shromažďovali u security stanu. Dostat se do campusu bylo místy problém i pro místní studenty. Securiťák byl velice překvapen, když u mě místo piva našel v batohu okurku a 300vku objektiv. Alkohol mě nechybí, ale co vyvádějí Turci, to je k nevíře. Nakonec pro štěstí diváků se v pozdních hodinách tu a tam objevil mladík s batohem plným piv, nebo vín.

Potkali jsme se tam s Jitkou.

Další půlhodinku mezi životem a smrtí jsme prožívali opět v dolmuši. Superhero se snažil do minibusu narvat co nejvíce lidí. Dokázal to tak, že si vzal i nějakého člověka k sobě za volant. Bylo nám doporučeno místními studenty, kteří byli naším zájmem překvapení, abychom nedávali fotku do tureckých novin.